Hornická slavnost Skok přes kůži bude v Seznamu nemateriálních statků Středočeského kraje

Ilustrační foto
Autor: Středočeský kraj

Do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Středočeského kraje přibude tzv. „Skok přes kůži“. Rozhodla o tom krajská rada při čtvrtečním zasedání v souladu s doporučením odborné komise. Skok přes kůži má kořeny v hornickém a hutnickém školství a kultuře. Jedná se o slavnostní rituál, kterým jsou nováčci přijímáni mezi plnoprávné členy hornického stavu nebo studentského společenství.

Skok přes kůži se v Příbrami uskutečňuje jednou ročně, vždy zhruba v polovině října. Příbramská podoba tradičního hornického přechodového rituálu, spojeného s přijímáním nováčků do hornického stavu, sahá minimálně do roku 1852 a vyvíjela se v těsné vazbě na zdejší montánní školství. Dnes je udržována převážně Cechem příbramských horníků a hutníků za podpory města Příbram. „Z hlediska dlouhodobého uchování kultury tento rituál plní funkci strážce kolektivní paměti a regionální identity. Propojením tradic Příbrami z doby, kdy byla akademickým městem, s praktickým hornickým životem vzniká specifická sociální syntéza, která i v současné době posiluje etický kodex hornického stavu. Skok přes kůži tak zajišťuje kontinuitu hodnot, jako je soudržnost a vzájemná pomoc, které jsou v nebezpečném prostředí dolů životně důležité,“ vysvětluje radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda.

Kůže (neboli flek) byla původně kožená část hornického oděvu, na kterou si horník sedal při práci v dole. Později se stala slavnostním symbolem a součástí rituálu. V Příbrami samotný Skok přes kůži zahajuje slavnostní průvod nováčků (lišáků či fuxů) od SPŠ-VOŠ Příbram ulicemi města. Po cestě hledají nadlišáka (jejich vychovatele a vzor), zpívají hornické písně a plní různé úkoly. Závěrem průvodu je u radnice pozdraví starosta města. Po průvodu se všichni shromáždí v místní Sokolovně a Skok přes kůži zahájí slavnostním nástupem prezidia a skokanů za světla hornických kahanů. Fuxové a fuxie se usadí ke svým tablicím (stolům), kde je již očekávají jejich kmotři. Průběh večera má pevně daný scénář. Postupně znějí všechny skokové karmíny (písně), je přečten Majestát krále Václava II., který povoluje pořádání těchto slavností, tablice se účastní prubování – plní různé úkoly a soutěží kdo zvítězí. Rituální zkoušky (prubování), tedy představují nezbytné testování odolnosti, vtipu a připravenosti adepta na budoucí profesní nebezpečí a odpovědnost. Vrcholem je samotný skok přes kůži, kdy fuxové postupně vystupují na soudek, představí se, pronesou své heslo, nebo píseň, vypijí pohár svého nápoje a skočí přes kůži, kterou drží dva členové čestného prezidia. Kmotr opásá skokana druhým flekem, přivítá jej do cechu a jako potvrzení o vykonaném obřadu obdrží skokan diplom. Samotný fyzický akt skoku přes kůži je tedy metaforou pro překročení prahu mezi bezstarostností a světem povinností. Když nováček vystoupí na soudek, ocitá se v momentě nejvyšší veřejné zranitelnosti, kterou stvrzuje vypitím poháru a skokem do neznáma. Následné opásání flekem od kmotra symbolizuje finální přijetí do komunity pod ochranu zkušenějších členů cechu.

„Tato tradice není pouze připomínkou minulosti, ale živou součástí současného společenského života, která aktivně spojuje různé generace obyvatel. Její nositelé a aktivní pokračovatelé významně přispívají k uchování kulturní rozmanitosti a nehmotného kulturního dědictví kraje,“ doplňuje důležitost tradice radní Švenda.

Hlavním účelem zápisu na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Středočeského kraje je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území regionu.

Článek byl převzat ze Středočeského kraje.