Jedna z nevýznamnějších památek města Březnice - je to klášter, konvent nebo kolej?

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaj Březnické nov...

I když může některým čtenářům přijít odpověď na v názvu položenou otázku jako jednoduchá, ba zcela jasná, opak je pravdou. V názorech místních, ale i na některých internetových platformách, se můžeme setkat s označením, které budovu v sousedství kostela sv. Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského uvádí jako kolej, v menší míře jako konvent nebo dokonce klášter. Jak je to tedy doopravdy a jaký je rozdíl mezi těmito pojmy?

Již na úvod můžeme prozradit, že správné označení jedné z nejznámějších a nejdůležitějších památek města Březnice je kolej. Ostatně napovídá tomu i jeho adresa V Koleji 1. Proč tedy dochází k této záměně pojmů? Slova kolej, konvent či klášter ve vztahu k církevnímu životu může někdo na první pohled považovat za synonyma. Ale pozor, existují mezi nimi důležité rozdíly.

Začněme u kláštera. České označení pochází z německého Kloster, jež vychází z latinského claustrum, znamenající uzavřené místo. Dalším latinským ekvivalentem je monasterium. Kláštery můžeme popsat jako komplex budov, které zahrnují klauzurní uzavřenou část pro řeholníky a řeholnice (konvent, částečně kostel), ale také hospodářské zázemí (dvůr, sýpka, atd.) a často i reprezentativní prostor (prelatura, královská příležitostná rezidence). Podoba kláštera a uspořádání jednotlivých prostor je vždy uzpůsobeno konkrétním řeholním pravidlům – řeholi daného řádu.

Slovem konvent v oblasti architektury rozumíme označení budovy či budov, které jsou obývány, či jinak využívány společenstvím řeholnic nebo řeholníků. V budově konventu se dále nachází např. kapitulní síň, refektáře, dormitáře, knihovna, kaple atd. Slovem konvent můžeme označit také řeholní komunitu.

Kolej je označení klášterního komplexu užívané specificky například u jezuitů. České označení vychází z latinského collegium, v překladu společenství. Podobně jako u klášterů obsahovaly koleje například refektář či ústřední (rajský) dvůr, dále kostel, učebny, dormitáře atd. Primární náplní kolejí ovšem bylo vzdělávání a s tím spojené ubytování pro žáky a vyučující. Ostatně pojem kolej dodnes využíváme v souvislosti s vysokoškolskými kolejemi pro ubytování studentů. Nejinak tomu bylo v případě březnické jezuitské koleje, která byla založena na popud majitele březnického panství Přibíka Jeníška z Újezda v polovině 17. století. V jeho zakládací listině z roku 1650 je výslovně uvedeno označení kolej, respektive latinské collegy a collegium. To odpovídalo funkci nového objektu coby obydlí jezuitů, místa pro vzdělávání a šíření katolické víry.

Pakliže tedy budeme mluvit o objektu, v němž dnes sídlí městská knihovna, infocentrum, kavárna, městské muzeum a galerie, můžeme jej správně označit pouze jako bývalá jezuitská kolej.

Článek převzat ze zpravodaje Březnické noviny. Titulek je redakční.